Expedice Forget-me-not Denali 2002

Celý den čekáme na letišti na zlepšení počasí, abychom mohli odletět na ledovec. Odpoledne to konečně přišlo, letíme. Je velká oblačnost, tak toho z letadla moc nevidíme. V Kahiltna Base Campu vyzvedáváme palivo (2 galony, 7,56 litrů) a vybíráme si z hromady neponičené saně. Stavíme stan, vaříme a připravujeme saně na zítřejší pochod.

Vstáváme po 4 hodině, ale než se nám podaří vše nabalit je skoro 7 hodin. Počasí je mizerné, viditelnost špatná. Cesta po ledovci je ale celkem dobře značená trasírkami (bambusové tyčky se stužkou), tak nelze zabloudit. Mapu ani GPS nemusíme vytahovat. Táboříme ve Ski Hill Campu. Teplota odpoledne prudce vzroste, přestože je slunce schováno za mraky a sněží.

Dnes je první den pěkné počasí. Přesouváme se až k sedlu Kahiltna Pass. Není to obvyklé místo kde se táboří, a tak jsme zde sami. Většina zde zakopává jen vynášku. Někteří pokračují s vynáškou až do Campu 11000 stop.

Časně ráno se přesouváme do campu 11000 (Motorcycle Hill). Jelikož to bylo jen kousek, tak ještě odpoledne děláme vynášku do 13500 (Around Windy Corner). Těžké batohy a nadmořská výška nám dávají poprvé pořádně zabrat. Zpět sjíždíme na lyžích, je to parádní svezení se v půl metru prašanu. V táboře sklízíme potlesk za předvedený sjezd z Motorcycle Hill :-).
V tomto campu je docela hodně skrytých trhlin, nedoporučuje se proto po něm pohybovat bez jištění.

Dáváme si první odpočinkový den, lenošíme v táboře, čteme.

Přesun do Basin Campu ve výšce 14200 stop. Stan stavíme nedaleko "latrin" a rangerské stanice na okraji tábora.

Dopoledne sjíždíme na lyžích vyzvednout zakopané zásoby z 13500 stop. V rámci aklimatizace odpoledne stoupáme na lyžích svahem k Headwall pod tábor Ridge Camp (~4800m). Sjezd dolů je dosti strmý a na tvrdém podkladu, ale ostře nabroušené hrany s tím nemají problémy. Celou noc pořádně fučí vítr.

Vstáváme až k poledni a po dlouhém rozvažování se v 15 hodin vypravujeme s vynáškou nad Headwall do Ridge Campu (16200 stop / 4900 m). Cesta nahoru nám trvala 3,5 hodiny. Na hřebeni mírně foukalo. Ve stanu jsme zpět ve 20 hod. Vysílačka nefunguje (nebo již relace o počasí proběhla, někdy začíná již před 20 hodinou).

Dnes máme plánovaný odpočinkový den. Venku je škaredě a nikam se nedá jít. Rychle venku vaříme tekutiny a celý den i noc trávíme ve stanu. Vysílačka opět nefunguje. Během noci čtyřikrát odhazujeme více jak z poloviny zafoukaný stan.

Joe nám vrací plynový vařič (vrátil se již z vrcholu), vysílačka zase funguje, jináč je pořád škaredě.

Třetí den sněhové bouře. Kolem poledne na chvíli vykouklo slunce, jinak je pořád nečas. Drobně sněží či prší a pofukuje. Revidujeme zásoby jídla, odhadem tak ještě na šest dní. Obě knížky už máme skoro přečtené, nálada je pořád bojová, cítíme se dobře.

Dnes je konečně zase pěkné počasí. Předpověď počasí říká něco o 36 hodinovém okně pěkného počasí. Balíme tedy věci pro poslední tábor a vrcholový útok. Zbylé věci zde zakopáváme, včetně lyží. Dnes jdeme poprvé bez lyží a také jsme vyměnili skialpinistické boty za teplejší horolezecké skelety. Stoupáme přes Headwall a hřeben 16 do High Campu (17200 stop / 5200 m). Na hřebeni v Ridge campu přibalujeme do batohů vykopanou vynášku. Do High Campu dorážíme až kolem 22 hodiny. Spát jdeme kolem půlnoci. Zítra ráno plánujeme vyrazit k jižnímu vrcholu Denali.

Vstáváme v 7:30 a je to s jako každou dlouho očekávanou chvílí, snažíme se v teplých spacácích vstávání natáhnout. Navařeno a připravené batohy máme až v 10 hodin, ale díky Jirkově zažívacím trablům vyrážíme ještě o půl hodiny později. Byť je již slunce vysoko, první část výstupu do sedla Denali Pass je pořádně mrazivá protože je ve stínu. Klára cítí jak ji trnou prsty na nohou.
Je slunečné počasí, ale fouká mrazivý vítr. Postupně si oblékáme všechny Windstopperové věci, bundy, čepice a kukly. Cesta je nekonečná. Po pěti hodinách shazujeme batohy na platu Football Field a jdeme na lehko vrcholovým svahem a poté hřebenem. Potkáváme zde dnes jediné horolezce, dva Nory, kteří se podivují, že je na Mount McKinley tak liduprázdno. Když konečně dorážíme úzkým hřebenem na vrchol, tak se začíná rychle zvedat mlha a zesilovat vítr. Je to na draka, stíháme jen pár vrcholových snímků a prcháme před bouří zpět do bezpečí tábora. Není nám dáno vrchol si vychutnat a kochat se pohledy z vrcholu. Viditelnost i vítr nás stále více straší. Jsme rádi, že jsme se nedostali do žádné "lentilky". Z Denali Pass už vidíme tábor, ale sestup je delší než jsem čekali, stopy jsou zaváté čerstvým sněhem a pod námi příkrý sráz. Teď už jen neudělat chybu. Termosky jsme v sedle nemohli otevřít, všechny mají zamrzlé uzávěry.
Nejúpornější je konec cesty ke stanu navátým sněhem přes zasněžený brdek před táborem. Konečně v 19:30 jsme u stanu. Jsme zničení, ale velmi šťastní, že se výstup i návrat podařil.

Jirka nevytáhl nohu ze stanu před polednem, přesně jak si řekl. Mne bolehlav vyhnal ven dříve a tak vařím a povídám s chlapíky z Dakoty. Dáváme jim jedno výškové jídlo, aby nemuseli zpět do sedla pro zásoby. Chtějí jít dnes na vrchol, vyrážejí k němu v mlze. V 18:30 opouštíme těžce naloženi výškový tábor 17200 a sestupujeme hřebenem 16. do Basin Campu. Cestou přestalo sněžit a z hřebene jsou krásné výhledy, hodně tedy fotíme. V campu 14200 jsme ve 21 hodin. Vaříme bramborovou kaši s krocanem a jdeme na kutě.

Dnes jsme chtěli jít na prohlídku místa zvaného "The Edge Of The World" nedaleko tábora, ale sněžení a mlha nás drží ve spacáku více jak do 12 hodin. Jediné fotky jsme pořídili při pořádaní fazolí se slaninou.
Zastavil se u nás ranger Billy, kterého jsme poznali v campu 17200 a gratuloval nám k úspěšnému výstupu. Dozvěděli jsme se, že na hoře slouží 30 dnů a pohybují se mezi tábory.
Dnes večer byl nejlépe srozumitelný forecast, i když ne moc potěšitelný, bude mlha a sněžení. Snad nám zítra tedy počasí dovolí sestoupit do Kahiltna Base Campu.

Před polednem jdeme na lyžích na "The Edge Of The World" udělat pár fotek.
Než se nám podaří vše sbalit (batohy + saně) je asi 17 hodin. Začínáme sjíždět dolů. Za sedlem Windy Corner se počasí začíná kazit. Do campu 11000 dorážíme za mlhy, větru a sněžení. Zde chvíli čekáme zda se počasí nevybere, ale nakonec se rozhodujeme zde přenocovat.

Budík máme sice na 6 hodin, ale ze spacáku vylézáme až po 10 hodině, kdy se do stanu začíná opírat sluníčko. Na cestu dolů se vypravujeme až kolem půl jedné odpoledne. Slunce dnes řádně peče. V C1 si dáváme malou sváču. Odtud je již sníh značně změklý. Mosty přes trhliny na nás nepůsobí nejpevněji. Díky lyžím se ale cítíme bezpečněji.
V Base Campu vykopáváme zásoby a domlouváme letadlo pro náš odlet. Také je nám převážen pytel s odpadky. Musíme se ještě přesunout na horní runway, což je asi ještě 35 minut do kopce. Na přílet letadla čekáme asi jednu hodinu. Letíme, máme krásné rozhledy, dokonce spatříme i vrcholek Denali. Od pilota dostáváme ještě v letadle pivo, mňam.
Všechny naše věci necháváme na letišti v hangáru a mažeme do hospody West Rib Pub na Pivo $4 a Hamburger $10. Kolem 23 hodin se ubytováváme v hostelu Talkeetna $55 za oba. Sprcha, teplá voda a postel, po 18 dnech velmi příjemné.